Významným nástrojem pro posilování anticipace v oblasti preventivní kontroly je systém zajišťování bezpečnosti. Podstatou tohoto systému je účinná kontrola bezpečnostních rizik, která kritický subjekt způsobuje. Systém zajišťování bezpečnosti může být implementován v různých oblastech, např. v oblasti ochrany zdraví při práci (ČSN EN ISO 45001:2018) nebo v oblasti železnice (European Union Agency for Railways, 2022). Je vhodné, aby byl o jakékoli činnosti v rámci zajišťování bezpečnosti veden záznam či protokol o kontrole. Tento protokol by měl obsahovat veškeré nežádoucí skutečnosti, které byly při kontrole zjištěny. S těmito skutečnostmi je vhodné se dále aktivně zabývat a následně na ně reagovat, tzn. přijmout taková opatření, která zjištěné nedostatky eliminuje.

Zdroje:

• ČSN EN ISO 45001. (2018). Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Česká agentura pro standardizaci, Praha.
• European Union Agency for Railways. (2022). Safety Management System Requirements for Safety Certification or Safety Authorisation. https://www.era.europa.eu/system/files/2022-11/Guide%20on%20safety%20management%20system%20requirements.pdf

Dalším významným nástrojem pro posilování anticipace je systém vnitřní kontroly, tj. kontrola iniciována a prováděna vnitřními strukturami organizace, a to za účelem zhodnocení reality s ohledem na smluvní a zákonné požadavky a takové požadavky, které plynou z vnitřního nastavení organizace. S pomocí tohoto kontrolního systému mohou kritické subjekty zaznamenávat, vyhodnocovat a řídit rizika související s jejich dokumentovanými procesy. Systém vnitřní kontroly je nástroj pro komplexní kontrolu procesního prostředí, který lze využít v různých oblastech kritického subjektu, zejména pak v oblastech posuzování rizik, řízení procesů, finanční kontroly, kontroly souladu, monitoringu, informací a komunikace (GBTEC, 2024). V rámci systému vnitřní kontroly je žádoucí stanovit inspekční a kontrolní mechanismy, prostřednictvím kterých budou kontrolovány výrobní a bezpečnostní procesy či znalosti a dovednosti zaměstnanců. Ideální je v tomto případě stanovit kontrolní řád (Zákon 255, 2012).

Zdroje:

• GBTEC. (2024). Internal Control System: Ensuring Effective Risk Minimization and Compliance in Companies. https://www.gbtec.com/resources/internal-control-system-advantages/
• Zákon č. 255/2012 Sb. Zákon o kontrole (kontrolní řád)
• Spira, L.F., Page, M. (2003). Risk management: The reinvention of internal control and the changing role of internal audit. Accounting, Auditing & Accountability Journal, 16(4):640-661. https://doi.org/10.1108/09513570310492335
• Chorafas, D.N. (2001). Implementing and Auditing the Internal Control Systém. London: Palgrave Macmillan. https://doi.org/10.1057/9780230597860
• Hanim Fadzil, F., Haron, H., Jantan, M. (2005). Internal auditing practices and internal control systém. Managerial Auditing Journal, 20(8):844-866. https://doi.org/10.1108/02686900510619683

V rámci tohoto nástroje je věnována pozornost komplexní ochraně napříč kategoriemi složek, tj. fyzická bezpečnost, správa bezpečnosti, bezpečnostní jednotka, sdílení informací, ochranná opatření a závislosti (Fisher and Norman, 2010). Hlavním cílem indexu PMI je poskytnout relativní míru schopnosti organizace odolávat rušivým událostem, tzn. tento ukazatel vypovídá o tom, do jaké míry je organizace chráněna. Index PMI byl formulován tak, aby zachycoval základní aspekty ochrany a usnadňoval porovnávání ochranných opatření u jednotlivých organizací. Souhrnné informace lze použít k posouzení převládajících bezpečnostních nedostatků v odvětví a pododvětví, k identifikaci potenciálních ochranných opatření a vylepšení ke snížení potenciálních zranitelností a k pomoci při přípravě odhadů rizik v odvětví. (Petit et al., 2013)

Zdroje:

• Fisher, R.E., Norman, M. (2010). Developing Measurement Indices to Enhance Protection and Resilience of Critical Infrastructure and Key Resources. Journal of Business Continuity & Emergency Planning, 4(3): 191-206. https://doi.org/10.69554/OBLQ8823
• Petit, F.D., Bassett, G.W., Buehring, W.A., Collind, M.J., Dickinson, D.C., Haffenden, R.A., Huttenga, A.A., Klett, M.S., Phillips, J.A., Veselka, S.N., Wallace, K.E., Whitfield, R.G. (2013). Protective Measures Index and Vulnerability Index: Indicators of Critical Infrastructure Protection and Vulnerability. Chicago: Argonne National Laboratory. https://publications.anl.gov/anlpubs/2013/11/77931.pdf

Tento indikátor je využíván při systematickém vyhodnocování pozice ochrany a zranitelnosti kritické infrastruktury a klíčových zdrojů (Petit et al., 2011). V rámci této metodiky je využíván indikátor zranitelnosti, který je stěžejní při přípravě odhadů odvětvových rizik, analýze zranitelností v sektoru a sub-sektoru, k identifikaci způsobů, snižující zranitelnost či k odhalení silných a slabých stránek v oblasti bezpečnosti.

Zdroje:

• Petit, F., Buehring, W., Whitfield, R., Fisher, R., Collins, M. (2011). Protective Measures and Vulnerability Indices for the Enhanced Critical Infrastructure Protection Programme. International Journal of Critical Infrastructures, 7(3): 200-219. https://doi.org/10.1504/IJCIS.2011.042976
• Petit, F.D., Bassett, G.W., Buehring, W.A., Collind, M.J., Dickinson, D.C., Haffenden, R.A., Huttenga, A.A., Klett, M.S., Phillips, J.A., Veselka, S.N., Wallace, K.E., Whitfield, R.G. (2013). Protective Measures Index and Vulnerability Index: Indicators of Critical Infrastructure Protection and Vulnerability. Chicago: Argonne National Laboratory https://publications.anl.gov/anlpubs/2013/11/77931.pdf

Resilience Measurement Index komplexně posuzuje systém od hrozby až k následkům, podporuje rozhodování o rizicích, reakci na katastrofy a zajišťuje kontinuitu systému. Je založen na principech vícenásobných atributů užitečnosti, zásad analýzy rozhodování a rozdělování resilience na úrovně, komponenty a složky. Hlavním cílem RMI je měřit schopnost kritické infrastruktury redukovat velikost anebo trvání dopadů plynoucích z působení nebezpečí, a to pomocí zodpovězení a ohodnocení jednotlivých složek (Petit et al., 2013). Tento index organizuje komponenty z hlediska připravenosti, opatření ke zmírnění, schopností reakce a mechanismů obnovy způsobem, který je v souladu s procesy řízení mimořádných událostí a rizik. Hlavním účelem RMI je měření schopnosti kritické infrastruktury snížit velikost nebo trvání dopadů rušivých událostí.

Zdroje:

• Petit, F., Bassett, G., Black, R., Buehring, W., Collins, M., Dickinson, D., Fisher, R., Haffenden, R., Huttenga, A., Klett, M., Phillips, J., Thomas, M., Veselka, S., Wallace, K., Whitfield, R., Peerenboom, J. (2013). Resilience Measurement Index: An Indicator of Critical Infrastructure Resilience. Lemont: Argonne National Laboratory. https://doi.org/10.2172/1087819

Podstatou tohoto nástroje je posouzení strategického napětí organizace prostřednictvím čtyř základních strategií resilience, tj. progrese, flexibilita, obrana a soudržnost (Denyer and Sutliff, 2021). Na základě tohoto modelu získá organizace pohled na vnímají resilience od interních i externích zainteresovaných stran. Výsledkem posouzení je identifikace slepých míst a rizikových faktorů organizace.

Zdroje:

• Denyer, D., Sutliff, M. (2021). Resilience Reimagined: A Practical Guide for Organisations. National Preparedness Commission, Cranfield University and Deloitte.

Podstatou tohoto nástroje je pravděpodobnostní algoritmus, který prostřednictvím indikátorů predikuje vztah mezi intenzitou nebezpečí a úrovní resilience kritického subjektu (Rehak et al., 2024). Výsledkem této predikce je indikace kritického bodu selhání resilience kritického subjektu.

Zdroje:

• Rehak, D., Splichalova, A., Hromada, M., Walker, N., Janeckova, H., Ristvej, J. (2024). Critical Entities Resilience Failure Indication. Safety Science, 170: 106371. https://doi.org/10.1016/j.ssci.2023.106371