Databáze aplikačních nástrojů pro posilování resilience kritických subjektů

 

Komponenty
resilience
REZISTENCE ROBUSTNOST OBNOVITELNOST ADAPTABILITA
Proměnné subjektové
(organizační) resilience
Management rizik Reakceshopnost kritického subjektu Finanční zdroje Procesy řízení organizace
Anticipace Management incidentů Lidské zdroje Vzdělávací a rozvojové procesy
Bezpečnostní opatření   Procesy obnovy Inovační procesy
Krizová připravenost     Implementační procesy
Proměnné infrastrukturní
(technické) resilience
Monitoring a provoz infrastruktury Fyzická rezistence infrastruktury Materiální zdroje

Podstatou adaptability kritických subjektů je posilování procesů organizace vůči proběhlým incidentům. z toho důvodu nebyly v oblasti infrastrukturní resilience definovány žádné determinující faktory.

Technické zabezpečení infrastruktury Reakce na incidenty  
Schopnost detekce incidentů Redundance infrastruktury  

 

Resilience je schopnost kritického subjektu předcházet incidentům, chránit se před těmito incidenty, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat a absorbovat je, přizpůsobovat se jim a zotavit se z nich (Směrnice, 2022).

Resilience kritických subjektů je determinována čtyřmi komponentami, které jsou definovány následovně:

  • rezistence, jejíž podstatou je zabránit vzniku incidentu;
  • robustnost, jejíž podstatou je absorbovat dopady vzniklého incidentu;
  • obnovitelnost, jejíž podstatou je obnova funkce infrastruktury a resilience kritického subjektu;
  • adaptabilita, jejíž podstatou je adaptace kritického subjektu na již proběhlé incidenty.

Každá komponenta je následně determinována proměnnými (viz oranžově vyznačené oblasti v databázi níže), které jsou klasifikovány do dvou oblastí:

  • proměnné infrastrukturní (technické) resilience;
  • proměnné subjektové (organizační) resilience.

Reference:

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES.

Rezistence:

  • Management rizik – soubor procesů pro včasné posouzení a zvládání rizik, včetně specifikace scénářů incidentů.
  • Anticipace – soubor organizačních opatření a postupů pro predikci vzniku incidentu v důsledku působení nebezpečí.
  • Bezpečnostní opatření – soubor organizačních a režimových opatření pro monitoring a fyzickou/kybernetickou ochranu infrastruktury.
  • Krizová připravenost – soubor analyticko-plánovacích podkladů ke zvýšení připravenosti kritického subjektu na incidenty a plnění navazujících bezpečnostních opatření.
  • Monitoring a provoz infrastruktury – soubor technických opatření pro monitoring technického stavu zařízení, jeho údržby, servisu a testování.
  • Technické zabezpečení infrastruktury – soubor technických opatření pro monitoring a fyzickou/kybernetickou ochranu infrastruktury.
  • Schopnost detekce incidentů – soubor technických opatření pro monitoring infrastruktury za účelem včasné detekce poruch a detekce vzniku incidentu.

Robustnost:

  • Reakceschopnost kritického subjektu – soubor organizačních opatření a postupů pro hlášení a zvládání incidentů.
  • Management incidentů – soubor schopností a dovedností krizového managementu a způsobů komunikace a sdílení informací při zvládání incidentů.
  • Fyzická rezistence infrastruktury – schopnost infrastruktury odolávat negativním účinkům naturogenních, antropogenních a technogenních nebezpečí, a to prostřednictvím materiálové a konstrukční rezistence těchto staveb.
  • Reakce na incident – schopnost zařízení zabránit šíření následků incidentů a zajištění opravitelnosti klíčových technologií.
  • Redundance infrastruktury – schopnost okamžité substituce výkonu narušené části infrastruktury nebo posílení její kapacity.

Obnovitelnost:

  • Finanční zdroje – dostupnost finančních zdrojů, popř. rezerv, umožňujících financování rychlé obnovy infrastruktury.
  • Lidské zdroje – dostupnost lidských zdrojů s potřebnou kvalifikací.
  • Proces obnovy – procesy podporující rychlou obnovu požadovaného výkonu infrastruktury.
  • Materiální zdroje – dostupnost potřebných komponent k realizaci opravy nebo náhrady poškozených nebo zničených částí infrastruktury.

Adaptabilita:

  • Procesy řízení organizace – procesy související zejména s nastavením celého systému řízení, hodnot a pravidel organizace, nastavení organizační struktury, řízení zdrojů, procesů a výkonnosti.
  • Vzdělávací a rozvojové procesy – procesy podporující znalosti, dovednosti a postoje zaměstnanců subjektu kritické infrastruktury.
  • Inovační procesy – procesy podporující invenci, vědu a výzkum a realizaci bezpečnostních opatření.
  • Implementační procesy – procesy přípravy zavedení teoreticky naplánovaných myšlenek, projektů, procesů, systémů nebo řešení za účelem jejich dalšího použití.

Proměnné jsou determinovány měřitelnými položkami. Tyto měřitelné položky se zobrazí po kliknutí na příslušnou proměnnou a na základě výsledků hodnocení metodou CERA (Rehak et al., 2024) mohou dosahovat různé úrovně resilience:

  • Úroveň 1: Kritický subjekt nesplňuje žádné činnosti/opatření definované měřitelnou položkou.
  • Úroveň 2: Kritický subjekt splňuje pouze minimální rozsah (cca 25 %) činností/opatření definovaných měřitelnou položkou.
  • Úroveň 3: Kritický subjekt splňuje činnosti/opatření definované měřitelnou položkou pouze částečně (cca 50 %).
  • Úroveň 4: Kritický subjekt splňuje většinu (cca 75 %) činností/opatření definované měřitelnou položkou.
  • Úroveň 5: Kritický subjekt zcela splňuje činnosti/opatření definované měřitelnou položkou.

Výběr aplikačních nástrojů pro posilování resilience na úrovni měřitelných položek by měl být realizován následovně:

  1. u měřitelných položek s úrovní 1 nebo 2 je nutné provést posílení resilience prostřednictvím vhodných aplikačních nástrojů. Tyto nástroje jsou definovány v níže uvedené databázi.
  2. u měřitelných položek s úrovní 3 nebo 4 je vhodné provést posílení resilience prostřednictvím vhodných aplikačních nástrojů (viz databáze níže), avšak na základě výsledků analýzy efektivnosti nákladů (Levin and McEwan, 2000).
  3. u měřitelných položek s úrovní 5 není nutné posilovat jejich resilienci.

 

Reference:

  • Řehák, D., Šplíchalová, A., Janečková, H., Oulehlová, A., Hromada, M., Kontogeorgos, M., Ristvej, J. (2024). Critical Entities Resilience Assessment (CERA) to Small-Scale Disasters. International Journal of Disaster Risk Reduction, 111: 104748. https://doi.org/10.1016/j.ijdrr.2024.104748
  • Levin, H.M., McEwan, P.J. (2000). Cost-Effectiveness Analysis: Methods and Applications. 2nd edit. SAGE Publications, Washington, DC.