V této oblasti jsou významnými nástroji pro posilování resilience technické normy, např. norma o soukromých bezpečnostních službách (ČSN EN 15602:2022), norma stanovující požadavky na fyzickou ostrahu poskytovanou soukromými bezpečnostními službami (ČSN 76 1702:2023) nebo norma stanovující požadavky na poskytování soukromých bezpečnostních služeb pro kritickou infrastrukturu (ČSN EN 17483-1:2022).

Zdroje:

• ČSN EN 15602. (2022). Soukromé bezpečnostní služby – Terminologie. Česká agentura pro standardizaci, Praha.
• ČSN 76 1702. (2023). Poskytovatelé soukromých bezpečnostních služeb – Fyzická ostraha. Česká agentura pro standardizaci, Praha.
• ČSN EN 17483-1. (2022). Soukromé bezpečnostní služby – Ochrana kritické infrastruktury. Česká agentura pro standardizaci, Praha.

Vedle technických norem je dalším přínosným nástrojem volba adekvátního typu fyzické ostrahy. Ta může být prováděna buď přímo daným kritickým subjektem nebo externí bezpečnostní službou. V obou případech mohou být využity následující typy fyzické ostrahy: Fyzická ostraha smluvně zajištěná státem, Smluvní fyzická ostraha, Fyzická ostraha se zbraní, Fyzická ostraha beze zbraně, Ostraha se strážním psem, Operátoři video dohledového/kamerového systému (Ferdinando, 2024).

Zdroje:

• Ferdinando, J. (2024). What are the Types of Security Guards? https://www.buildingsecurity.com/blog/types-of-security-guards/
• Berndtsson, J., Stern, M. (2015). Private Security Guards – Authority, control and governance? In: Routledge Handbook of Private Security Studies, (1st ed.). London: Routledge. https://doi.org/10.4324/9781315850986
• Charles, C.A.D. (2020). Security Guards: Authority and Power. In: Encyclopedia of Security and Emergency Management. Cham: Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-319-69891-5_246-1

Stěžejními nástroji režimové ochrany jsou režimová opatření. Jedná se zejména o následující opatření (Vyhláška 528, 2005):

• stanovení oprávnění osob a dopravních prostředků pro vstup do objektu, stanovení oprávnění osob pro vstup do zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly těchto oprávnění;
• kontrolní opatření při vstupu do objektu, zabezpečených a jednacích oblastí a způsob kontroly těchto opatření;
• podmínky a způsob kontroly pohybu osob v objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly a vynášení utajovaných informací z objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti;
• režim manipulace s klíči a identifikačními prostředky, zejména způsob jejich označování, přidělování, úschovy a evidence;
• režim manipulace s technickými prostředky a jejich používání;
• režim pohybu utajovaných informací v objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti.

Kritický subjekt by měl mít jasně definované technicko-organizační postupy pro vstup (oprávnění osob) a vjezd dopravních prostředků do areálu, zabezpečených či jednacích oblastí, a to i se způsobem kontroly těchto oprávnění. Rovněž by měly být jasně nastaveny technicko-organizační postupy pro pohyb osob v areálu, tj. měly být ošetřeny podmínky a způsob kontroly pohybu osob v objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly a vynášení utajovaných informací. Taktéž je vhodné, aby byly v areálu organizace stanoveny zóny, které podléhají určitým požadavkům, tzn. přístup do jednotlivých zón je omezen na základě zařazení zaměstnance, jeho kompetencí anebo povolení. Tyto náležitosti mohou být podpořeny sofistikovanými rozlišovacími nástroji. Jedná se o moderní nástroje, které jsou schopny identifikovat podezřelé chování, např. systém Future Attribute Screening Technology (FAST), systém WeCU (We See You), VibraImage, Real Time Pulse Monitor (RTPM), Analýza hlasu, Videoanalýza.

 

Zdroje:

• Vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků.