Automatické systémy mohou být využity téměř ve všech oblastech ochrany infrastruktury, např. požární ochrana, fyzická bezpečnost, prevence závažných havárií (Laufs et al., 2020). Značná výhoda těchto automatických systémů spočívá v jejich samostatnosti, tzv. samočinné zjišťování a měření hodnot sledované veličiny či zařízení podle předem definovaných podmínek. Jedná se o sledování stavu se zpětnou kontrolou a posouzením, zda je sledované zařízení schopné provozu. Tyto systémy anebo prostředky, využívané k minimalizaci následků incidentů a zabránění poškození technologie, lze rozdělit do dvou základních kategorií, tj. automatické, kdy je řízení realizované pouze technickými prostředky bez bezprostřední účasti člověka na řízení a automatizované, kdy je řízení realizované technickými prostředky s částečnou bezprostřední účasti člověka na řízení.

Zdroje:

• Laufs, J., Borrion, H., Bradford, B. (2020). Security and the Smart City: A Systematic Review. Sustainable Cities and Society, 55: 102023. https://doi.org/10.1016/j.scs.2020.102023

V případě manuálních prostředků jsou vlastní řídicí funkce/operace realizovány pouze personálem (Ghafir et al., 2018). Například se může jednat o přetlakové ventily nebo záchytné jímky. Manuální způsob spočívá v aktivní roli personálu, který provádí kontrolní, monitorovací a zásahové činnosti, a to v reálném čase. Tyto manuální procesy zajišťují přímý dohled nad zařízením a umožňují rychlou reakci na incidenty. Nicméně tato činnost vyžaduje jasně definované postupy (např. přímý zásahu personálu do procesu) a kvalifikovaný personál, který je schopen rychle reagovat na krizové situace. Mezi konkrétní manuální prostředky lze zařadit fyzické přístupy k uzávěrům či ventilům, a různé prostředky pro izolaci nebezpečných látek. Například personál může ručně uzavřít ventily či využít přetlakových ventilů v okamžiku, kdy tlak v systému dosáhne nebezpečných hodnot. Mimo detekci může být personál odpovědný i za provedení záznamu incidentu/poruchy a následné reportování či aktivaci postupů pro zvládnutí mimořádných událostí. Výhodou manuálních prostředků je jejich flexibilita. Jejich nevýhodou může být vyšší riziko lidské chyby a pomalejší reakce ve srovnání s automatickými systémy, které mohou reagovat okamžitě. Proto jsou manuální prostředky často doplněny automatickými prvky. Tato kombinace zvyšuje celkovou efektivitu a bezpečnost organizace.

Zdroje:

• Ghafir, I., Saleem, J., Hammoudeh, M., Faour, H., Prenosil, V., Jaf, S., Jabbar, S., Baker, T. (2018). Security Threats to Critical Infrastructure: The Human Factor. The Journal of Supercomputing, 74: 4986-5002. https://doi.org/10.1007/s11227-018-2337-2

V rámci reakce na incidenty je rovněž důležité udržení funkčnosti klíčových technologií. Jedná se zejména o realizace oprav klíčových technologií v průběhu působení incidentu či krizové situace. Funkčnost těchto klíčových technologií může být udržována buď vlastními silami a prostředky (to vyžaduje finanční rezervy, disponibilnost náhradních dílů a lidské zdroje s odbornými technickými znalostmi) nebo formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (Marana et al., 2017). Obecně je za tuto formu partnerství označována forma spolupráce mezi orgány veřejné správy a podnikatelským sektorem, a to za účelem zajištění financování, výstavby, obnovení, správy či údržby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné služby. Výhodou tohoto partnerství je především efektivnější alokace veřejných prostředků a zajištění kvalitních služeb v požadované časové, odborné a materiální disponibilitě. Partnerství veřejného a soukromého sektoru neboli Public Private Partnership je podporováno i na národní úrovni, a to např. Ministerstvem financí, Ministerstvem pro místní rozvoj či Asociací pro rozvoj infrastruktury.

Zdroje:

• Marana, P., Labaka, L., Sarriegi, J.M. (2017). Maintenance in Critical Infrastructures: The Need for Public-Private Partnerships. In Carnero, M., González-Prida, V. (Eds.), Optimum Decision Making in Asset Management, IGI Global, pp. 62-82. https://doi.org/10.4018/978-1-5225-0651-5.ch003