Podstatou posilování reakceschopnosti kritického subjektu je minimalizace časového intervalu pro aktivaci ochranných opatření a posilování stavu sil a prostředků využitelných k zásahu. Za účelem minimalizace časového intervalu pro aktivaci ochranných opatření mohou být kritickým subjektem využity tzv. chytré systémy (Mahendra et al., 2018; Macnish et al., 2019). V oblasti fyzické ochrany se jedná nejčastěji o chytré zabezpečovací systémy nebo chytré protipožární systémy. V oblasti kybernetické ochrany se jedná nejčastěji o využití internet věcí (Vila et al., 2023) nebo umělou inteligenci (Laplante and Amaba, 2021). Chytré systémy lze rozdělit do následujících skupin.

• Inteligentní systémy – jsou zavedeny takové systémy, které jsou schopny zcela samostatně a defacto okamžitě vyslat informaci o tím zajistit bezprostřední aktivaci primárních ochranných opatření. Tyto systémy jsou schopny detekovat narušení a zároveň zajistit účinnou reakci na takováto narušení.
• Kombinované systémy – ochranná opatření budou aktivována až na základě potvrzení a následného vyhodnocení situace kompetentní osobou. V tomto případě může docházet k prodlužování časové prodlevy na základě vnitřní dokumentace, tzv. jaké požadavky jsou kladeny na kompetentní osobu, stačí pouze jeho subjektivní úsudek anebo je potřeba vyhodnotit primární informace o hrozbě a možných dopadech nežádoucí události anebo lze ochranná opatření aktivovat až po skončení expozice nežádoucí události.

Zdroje:

• Mahendra, S., Sathiyanarayanan, M., Vasu, R.B. (2018). Smart Security System for Businesses using Internet of Things (IoT). In: 2nd International Conference on Green Computing and Internet of Things (ICGCIoT), Bangalore, India, pp. 424-429 https://doi.org/10.1109/ICGCIoT.2018.8753101
• Macnish, K., FernandezInguanzo, A., Kirichenko, A. (2019). Smart Information Systems in Cybersecurity: An Ethical Analysis. The ORBIT Journal, 2(2): 1-26. https://doi.org/10.29297/orbit.v2i2.105
• Vila, M., Sancho, M.R., Teniente, E., Vilajosana, X. (2023). Critical infrastructure awareness based on IoT context data. Internet of Things, 23: 100855. https://doi.org/10.1016/j.iot.2023.100855
• Laplante, P., Amaba, B. (2021). Artificial Intelligence in Critical Infrastructure Systems. Computer, 54(10): 14-24. https://doi.org/10.1109/MC.2021.3055892

Za smluvní síly a prostředky je považována externí pomoc, zajišťována organizací nebo provozovatel, a to za účelem kompenzace nedostatku vlastních kapacit pro zvládnutí mimořádné události. Tato smluvní spolupráce umožňuje využít specializované služby, vybavení či odborníky, kterými organizace nedisponuje anebo jich nemá dostatečné množství. Smluvní síly a prostředky mohou zahrnovat například požární a záchranné služby, zdravotnické týmy, techniku pro dekontaminaci, specialisty na ochranu životního prostředí nebo další odborné kapacity, které jsou klíčové pro řešení mimořádných událostí. Posilování stavu sil a prostředků využitelných k zásahu může být prováděno jak kvantitativně, tak kvalitativně. Z kvantitativního hlediska mohou být vlastní síly a prostředky (např. podnikoví hasiči či ochranná služba) posíleny smluvními silami a prostředky, např. bezpečnostní agentury (Parfomak, 2004).

Za účelem rychlé reakce na vzniklou mimořádnou událost jsou s externími organizacemi uzavírány dohody o smluvních silách a prostředcích zahrnují definici konkrétních služeb, časový rámec reakce a podmínky spolupráce.

Zdroje:

• Parfomak, P.W. (2004). Guarding America: Security Guards and U.S. Critical Infrastructure Protection (CRS Report for Congress). The Library of Congress, Washington, D.C

Posilování stavu sil a prostředků využitelných k zásahu může být prováděno jak kvantitativně, tak kvalitativně. Z kvalitativního hlediska mohou reakceschopnost kritického subjektu posílit některé moderní technologie, např. bezpilotní systémy (Daponte and Paladi, 2023). Bezpilotní systémy (drony) jsou autonomní nebo dálkově řízené létající stroje vybavené různými senzory a kamerami, využitelné k monitorování, inspekci či průzkumu objektů či areálu objektu. Tyto systémy umožňují rychlý a bezpečný sběr informací i v rizikových nebo těžko dostupných oblastech, což je činí ideálními nástroji pro prevenci havárií a zajištění bezpečnosti provozu. Možností, jak tyto systémy využít je několik. Jako příklad lze uvést:

• Monitorování nebezpečných oblastí – drony mohou provádět pravidelný dozor v těžko přístupných či nebezpečných částech provozu.
• Detekce úniků a anomálií – drony mohou být vybaveny nejrůznějšími senzory, např. pro detekci plynů, chemikálií nebo termokamerami. Prostřednictvím toho lze identifikovat úniky nebezpečných látek, abnormální teploty nebo možnost vzniku havárie.
• Podpora při mimořádných událostech – v případě havárie lze drony využít k rychlé analýze situace, což přispívá k rozhodování při řízení havárie. Drony mohou například poskytnout živý přenos z oblasti postižené havárií nebo rychle vyhledat ohniska požárů.
• Pravidelné preventivní kontroly – jako proaktivní možnost dozoru/inspekce celého provozu. Drony mohou přispět k identifikaci technických problémů či závad, a to ještě předtím jejich rozvinutím do havárie.

Zdroje:

• Daponte, P., Paladi, F. (2023). Monitoring and Protection of Critical Infrastructure by Unmanned Systems. Amsterdam: IOS Press.
• Balestrieri, E., Daponte, P., De Vito, L., Lamonaca, F. (2021). Sensors and Measurements for Unmanned Systems: An Overview. Sensors, 21(4):1518. https://doi.org/10.3390/s21041518
• Barnhart, R.K., Marshall, D.M., Shappee, E. (2021). Introduction to Unmanned Aircraft Systems. Boca Raton: CRC Press, Taylor & Francis Goup.
• Tan, Y., Wang, J., Liu, J., Zhang, Y. (2020). Unmanned Systems Security: Models, Challenges, and Future Directions. In: IEEE Network, 34(4):291-297. https://doi.org/10.1109/MNET.001.1900546
• Budiyono, A., Riyanto, B., Joelianto, E. (2009). Intelligent UnmNNED Systems: Theory and Applications. Berlin: Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-642-00264-9