Významným nástrojem pro posilování kritéria spolehlivosti je zajištění redundance infrastruktury na principu kritéria N-1 (Ovaere and Proost, 2018). Kritérium N-1 uvádí, že systém, který je schopen kdykoli odolat neočekávané poruše nebo výpadku jedné součásti systému, má přijatelnou úroveň spolehlivosti.

Zdroje:

• Ovaere, M., Proost, S. (2018). Optimal Electricity Transmission Reliability: Going Beyond the N-1 Criterion. The Energy Journal, 39(4): 211-234. https://doi.org/10.5547/01956574.39.4.mova

Významným nástrojem pro posilování kritéria spolehlivosti je Metoda kritické cesty (Takakura et al., 2019). Jedná se o základní deterministickou metodu síťové analýzy. Cílem této metody je stanovení doby trvání určitého procesu, a to na základě délky tzv. kritické cesty, která představuje sérii vzájemně závislých činností s nejmenší časovou rezervou. Kritický subjekt se následně může zaměřit na takové činnosti, které jsou stěžejní pro spolehlivost dodávek základní služby.

Zdroje:

• Takakura, Y., Yajima, T., Kawajiri, Y., Hashizume, S. (2019). Application of Critical Path Method to Stochastic Processes with Historical Operation Data. Chemical Engineering Research and Design, 149: 195-208. https://doi.org/10.1016/j.cherd.2019.06.027

Posilování dostupnosti redundantní kapacity by mělo být primárně založeno na dostupnosti paralelních komponent (Shim et al., 2017), zejména v případě klíčových komponent infrastruktury. V případě selhání jedné komponenty je žádoucí, aby došlo k automatickému nahrazení redundantní komponentou a byla zajištěna kontinuita bez nutnosti výrazného snížení poskytování základní služby. Je vhodné, aby kritický subjekt zajistil požadovanou zastupitelnost klíčových zařízení i takovým způsobem zapojení, které umožňuje okamžité nahrazení nefunkčních částí.

Zdroje:

• Shim, J., Kim, Ch.K., Lee, Y. (2017). Availability of a Redundant System with Two Parallel Active Components under Markovian Assumptions. International Journal of New Technology and Research, 3(2): 17-18.

Dostupnost redundantní kapacity infrastruktury může být posuzována prostřednictvím nezávislého stupně redundance (Su, 2023). Jedná se o metodiku pro hodnocení redundance systému, konkrétně kvantifikaci nezávislé redundance ve složitých systémech. Tento přístup bere v úvahu interakce mezi různými faktory, které ovlivňují redundanci, přičemž různé faktory považuje za odlišné dimenze, aby byly komplexně zohledněny všechny potenciální dopadové faktory.

Zdroje:

• Su, H. (2023). Quantifying Independence Redundancy in Systems: Measurement, Factors, and Impact Analysis. arXiv, 14(8): 04766. https://doi.org/10.48550/arXiv.2310.04766

Poslední oblastí pro posilování redundance infrastruktury je dočasná substituce klíčových technologií. Pro úspěšné zajištění dočasné substituce je nezbytným nástrojem typový plán (Thakkar, 2022). Typový plán poskytuje doporučené typové postupy, zásady a opatření pro zvládání konkrétního druhu krizové situace. Z tohoto důvodu je tento plán zakomponován do přílohové části krizového plánu. Přílohová část je nezbytná ke zvládání krizových situací, které ústřední správní úřady podle své působnosti stanoví pro jednotlivé druhy krizových situací.

Zdroje:

• Thakkar, J.J. (2022). Project Management: Strategic and Operational Planning. Springer, Singapore. https://doi.org/10.1007/978-981-15-3695-3
• GŘ HZS ČR. (2024). Metodický pokyn ke zpracování typových plánů. Generální ředitelství hasičského záchranného sboru České republiky. https://www.mpo.gov.cz/assets/dokumenty/26093/42364/506381/priloha005.doc

Poslední oblastí pro posilování redundance infrastruktury je dočasná substituce klíčových technologií. Pro úspěšné zajištění dočasné substituce je nezbytným nástrojem aktivační plán (Thakkar, 2022). Aktivační plán je soubor postupů či nařízení, které určují, jaké komponenty a v jakém pořadí budou aktivovány pro potřeby okamžité substituce, tzn. jedná se o detailně stanovený seznam kroků nebo instrukcí. Akční plán lze připodobnit časovému harmonogramu, prostřednictvím kterého jsou naplánovány jednotlivé kroky/aktivity či fáze, a to spolu s vymezením zodpovědných osob, zapojených aktérů a vyčíslením rozpočtu (případně objednávky) pro celý tento proces.

Zdroje:

• Thakkar, J.J. (2022). Project Management: Strategic and Operational Planning. Singapore: Springer. https://doi.org/10.1007/978-981-15-3695-3
• Bridges, J. (2024). How to Write an Action Plan (Example Included). Project manager. https://www.projectmanager.com/training/make-action-plan

Poslední oblastí pro posilování redundance infrastruktury je dočasná substituce klíčových technologií. Pro úspěšné zajištění dočasné substituce je nezbytným nástrojem operativní řízení (Thakkar, 2022). Operativní řízení zajišťuje konkrétní rozvržení časové náročnosti a zajištění zdrojů pro dočasnou substituci klíčových technologií ve velice krátkodobém horizontu. S operativním řízením také souvisí i operační plán, který je stejně jako typový plán součástí přílohové části krizového plánu. Stejně jako typový plán je stěžejní pro zvládnutí krizové situace. Jedná se o rozpracování typových plánů a dalších dokumentů pro daný správní úřad, území, složky nebo objekt (MV ČR, 2024).

Zdroje:

• Thakkar, J.J. (2022). Project Management: Strategic and Operational Planning. Singapore: Springer. https://doi.org/10.1007/978-981-15-3695-3
• MV ČR. (2024). Pojmy. Ministerstvo vnitra České republiky. https://www.mvcr.cz/clanek/plan.aspx
• Tomek, G., Vávrová, V. (2007). Řízení výroky a nákupu. Praha: Grada Publishing
• Tomek, G., Vávrová, V. (2014). Integrované řízení výroby, od integrovaného řízení výroby k dodavatelskému řetězci. Praha: Grada Publishing.